Trocha povídání, statistiky

Trocha povídání o Čisté

• Obec se nachází v nadmořské výšce 422 m.n.m.
• Katastrální území Čisté má rozlohu 1053 ha.
• Prokazatelně nejvíc lidí bydlelo v Čisté na přelomu 19. a 20. století ( 1500 – 1700), Od II. světové války trvá úbytek obyvatel.
• Obec Čistá má celkem 536 obyvatel, z toho je 264 mužů a 272 žen.
• Ekonomicky aktivních obyvatel je v obci 254.
• V Čisté pospolu žijí tři národnosti: 526 Čechů, 9 Slováků a  1 Polák.
• V obci je 154 domů, z toho obydlených 154.
• Počasí je chladné. Počet letních dnů  20-30, počet mrazových dnů 110-130, počet ledových dnů 40-50.Srážkový úhrn během vegetace  450 – 500 mm/m2. Srážkový úhrn v zimním období 250 – 300 mm/m2. Dny se sněhovou pokrývkou 80 – 100.

Vesnice Čistá u Horek  se nachází jihozápadně od Jilemnice při hlavní silnici I/16 mezi městy Nová Paka, Trutnov a Hostinné. Správně patří doposud do okresu Semily, Liberecký kraj, pověřeným úřadem je Městský úřad Jilemnice.


Obec leží v jednom z údolí podkrkonošské oblasti. V obci pramení a protéká jí jí Čistecký potok v mapách mylně nazývaný Olešnice, který se u Debrnného vlévá do Labe. Jižní okraj obce lemuje hřbet sopečného původu zvaný Čistecká Hůra s vrcholem ve výšce 587 metrů nad mořem, odkud je za dobré viditelnosti překrásný výhled na okolní podhorská údolí, celé panorama Krkonoš a v kraji pak od Zvičiny přes Kozákov až k Ještědu. Hřbet dále přechází v náhorní rovinu Rovně, které jsou vyhlášeným nalezištěm achátů, ametystů, jaspisů a mechovců žlutého zabarvení tzv. „žluťákůˇ“.

Kraj je u nás chudší, podhorský, k jihu uzavřený kopcovitým terénem bránícím teplým jižním větrům. Proto máme opožděné jaro, což se odráží nepříznivě hlavně v pěstování ovoce a v zemědělství. Nejvíce se zde pěstuje pšenice, řepka a brambory. Dříve byl hlavní technickou plodinou len, který se v Čisté rovněž do roku 1992 zpracovával. Dnes převládá živočišná výroba, především pastevectví. Název obce je odvozen, stejně jako u několika obcí v okolí, od vody, které je u nás dost po celý rok, a která i dnes je poměrně "čistá". První písemné zmínky o osídlení jsou z roku 1369. Potom se vystřídalo mnoho majitelů, kteří k panství přišli různými způsoby. Za panování jilemnické větve rodu Valdštejnů byla v Čisté postavena tvrz.Ta však údajně v 16. století vyhořela. Roku 1576 převzal Čistou Zbyněk Šťastný Kapoun ze Svojkova. Po rodu Kapounů se pak dochovaly náhrobní desky, které jsou zapuštěny do zdí čisteckého kostela.

Pak se majitelé střídali až Čistou koupil 20. října1688 hrabě Pavel z Morzinu. Roku 1791 přešla Čistá do vlastnictví rodiny trutnovského měšťana a pláteníka Ignáce Falge. Za jejich panování se začalo roku 1819 se stavbou kostela sv. Prokopa. Z vybavení kostela stojí za to vzpomenout na  pískovcovou křtitelnici z roku 1611, a potom zvony, kdy velký je z roku 1577 a umíráček dokonce z roku 1473, což je prý jeden z nejstarších zvonů v ČR. Tento zvon byl v roce 1942 německou armádou zrekvírován, avšak naštěstí pak v roce 1945 vrácen. V roce 1834 bylo panství Čistá prodáno knížeti Karlu Rohanovi a v roce 1850 byl zvolen první starosta obce. V roce 1883 byla postavena školní budova pro obecnou školu. Tato byla ve dvacátých letech 20. století přebudována a v roce 1924 zahájila vyučování i měšťanská škola.

Od  Rohanů koupila Čistou česká společnost "Chabrus" v roce 1870 a o pět let později ji odkoupil čistecký rodák Ignác Klazar, velkoobchodník s plátnem. Rod Klazarů panství postoupil v roce 1904 JUDr. Eduardu Auerspergovi a ten po pokácení vzrostlých stromů v Hůře prodal v roce 1929 velkostatek Čistou p. Josefu Zajícovi, který se tak stal posledním majitelem tzv. panství Čistá.

 Po záboru pohraničí v roce 1938 byla Čistá připojena jako tzv. gerentství novopacké k okresu Jilemnice. Od června 1942 do května 1945 byla Čistá začleněna do okresu Semily. V této době měla obec statut letoviska, což v praxi znamenalo jisté úlevy v rámci protektorátních povinností. V Čisté byl také vynikající pivovar.